Červenec 2007

Edith Piaf pictures

24. července 2007 v 10:02 | verča |  Edith Piaf
http://www.literarytraveler.com/downloads/auto_imgs/hi/edith_piaf.jpghttp://www2.ekspress.ee/arhiiv/2000/10/Pildid/EDITH%20PIAF-24.JPGhttp://www.hollywoodusa.co.uk/images/edithpiafpic.jpghttp://cache.eb.com/eb/image?id=44592&rendTypeId=4http://www.musicals101.com/News/piafad.jpg

Edith Piaf

24. července 2007 v 9:59 | verča |  Edith Piaf
Slavná francouzská zpěvačka, legendární představitelka šansonového žánru. Narozena r. 1915 v Paříži, vl. jm. Édith Giovanna Gassion. Často banální texty dokázala svým projevem povýšit na umění. V r. 1935 ji objevil na ulici majitel baru Louis Leplée. Ten ji uvedl na scénu pod jménem Môme Piaf. Poté žije a spolupracuje s textařem R. Assoem. První triumf slaví v r. 1937 na scéně A.B.C.

Po druhé světové válce se stává nejpopulárnější francouzskou zpěvačkou doma i v zahraničí (vč. USA). Po r. 1949 ale začínají narůstat její problémy s alkoholem a drogami. V r. 1962 se provdala za zpěváka Théa Sarapa. Kromě něho pomohla na scénu i dalším interpretům (Charles Aznavour, Gilbert Bécaud, Yves Montand, Georges Moustaki).

Zemřela v říjnu 1963. K nejslavnějším písním patří např. Non, je ne regrette rien, L´etranger, Milord, Mon légionnaire, La foule, La Vie En Rose.

Marilyn Monroe pictures

24. července 2007 v 9:57 | verča |  Marilyn Monroe
http://www.moviebunker.com/marilyn_monroe_fake_picture.jpghttp://www.gallerym.com/images/work/big/eisenstaedt_alfred_Marilyn%20Monroe%201953_L.jpghttp://www.brooklynmuseum.org/images/sized/marilyn-kornman-m.jpghttp://artfiles.art.com/images/-/Marilyn-Monroe-Poster-Card-C10204263.jpeghttp://obits.eons.com/obits/tributes/marilyn_monroe/2281-3-photo.jpghttp://www.bocamuseum.org/clientuploads/MarilynMonroeBallerina.JPGhttp://imagecache2.allposters.com/images/pic/CLASS/130-355~Marilyn-Monroe-Posters.jpghttp://www.poster.net/arnold-eve/arnold-eve-marilyn-monroe-8300165.jpg

Marilyn Monroe

24. července 2007 v 9:54 | verča |  Marilyn Monroe
(1. 6. 1926 - 5. 8. 1962)
americká herečka

Vlastním jménem Norma Jean Mortensonová se narodila v Los Angeles. Její matka Gladys Bakerová pracovala jako střihačka v RKO studiu. Totožnost jejího otce je neznámá. Později byla Norma pokřtěna jako Norma Jean Bakerová. Matčiny psychické problémy vedly ke ztrátě zaměstnání a později k umístění do ústavu. Norma Jean strávila většinu dětství ve výchovných ústavech a v sirotčincích. V r. 1937 si ji k sobě vzala rodinná přítelkyně Grace McKee Goddardová. Bohužel o pět let později Gracein manžel se stěhoval na druhý konec Ameriky, na východní pobřeží, a nemohli si dovolit vzít šestnáctiletou Normu s sebou. Norma měla dvě možnosti, buď se vrátit do sirotčince nebo se provdat. Zvolila druhou možnost.
19. června 1942 se provdala za 21 let starého kluka ze sousedství Jimma Doughertyho. Byli šťastni až do r. 1944, kdy byl Jimmy přijat k Obchodnímu námořnictvu a poslán do Jižního Pacifiku. Norma přibližně ve stejné době přijala místo v montážní dílně továrny Radio Planet Munitions v Burbanku (Kalifornie). O několik měsíců později si ji povšiml fotograf David Conover, který přispíval do časopisu Yank magazine. Hned se do Normy zamiloval. Stala se jeho snem. Právě on odstartoval její kariéru. Tehdy ji pomohl k modelingu. Za dva roky byla uznávanou modelkou. Norma začala studovat u hereček Jean Harlowové a Lany Turnerové. Chtěla se stát herečkou. V r. 1946 se domů vrátil její manžel Jimmy Dougherty. Norma se musela rozhodnout mezi kariérou a manželstvím. V témže roce se rozvedli.
26. srpna 1946 podepsala smlouvu s filmovou společností 20th Century Fox. Tehdy vydělávala 125 dolarů týdně. Brzy si obarvila vlasy na blond a zvolila si umělecké jméno Marilyn Monroe. Byla to kombinace jmen její babičky a herečky Marilyn Millerové. První její filmovou rolí byla malá úložka ve filmu z r. 1947 The Shocking Miss Pilgrim. Do r. 1950 hrála v celé řadě bezvýznamných filmů. V r. 1950 dostala od Johna Hustona ve filmu Asfaltová džungle větší úlohu. Další větší úspěch ji přinesla role ve filmu Vše o Evě, také z r. 1950. Pak už následoval jeden film za druhým. Časopis Photoplay Magazine v r. 1953 obdařil Marilyn titulem Best New Actress. V 27 letech byla nesporně nejkrásnější blondýnou Hollywoodu.
14. ledna 1954 se provdala za tehdejší baseballovou hvězdu Joea DiMaggia. Stalo se tak v San Francisku. Seznámili se o 4 roky dříve. Už v říjnu 1954 se rozvedli. Během jejich svatební cesty v Tokiu, Marilyn vykonávala službu pro vojáky sloužící v Koreji. Jejímu manželovi se nelíbili některé její fotografie šířící se mezi vojáky. Stál se z něj silně žárlivý a nepříjemný partner. To vedlo k rozvodu.
V r. 1955 se Marilyn rozhodla změnit image povrchní blondýnky. Toužila po vážných a charakterních rolích. Přestěhovala se z Hollywoodu do New Yorku a začala studovat u Lee Strasberga v Actors Studiu. V r. 1956 založila vlastní filmovou společnost - Marilyn Monroe Productions. V této společnosti vznikly filmy Bus Stop a The Prince and the Showgirl. Tyto filmy ji umožnily předvést se jako všestranná herečka. V r. 1959 obdržela Zlatý Glób pro nejlepší herečku v komediální roli.
29. června 1956 se provdala za spisovatele Arthura Millera. I toto manželství skončilo rozvodem. Stalo se tak 20. ledna 1961. V tomto roce Marilyn natočila svůj poslední film. V r. 1962 obdržela další Zlatý Glób. Opět prokázala svoji oblíbenost u veřejnosti a byla nazvána nejoblíbenější ženou filmu. Avšak většina lidí, kteří se s Marilyn setkali osobně, či s ní spolupracovali ji hodnotili jako nepříjemnou a silně arogantní.
Šok pro veřejnost znamenala půlnoc ze 4. na 5. srpna 1962, kdy Marilyn ve svém domě ve městě Brentwood (Kalifornie), zemřela. Tehdy její smrti nemohl skoro nikdo uvěřit. Její smrt je zahalena tajemstvím a dodnes existují pochybnosti o jejím způsobu. Dne 8. srpna 1962 byla pohřbena ve Westwood Memorial Park v Los Angeles.
Za svoji kariéru natočila celkem 30 filmů a jeden zůstal nedokončen.
Vedle tří manželů měla celou řadu milenců, mezi nimiž byli i oba synové Charlese Chaplina, bratři Kennedyové, herecký agent Johny Hyde, filmový magnát Howard Hughes. Podle dostupných údajů za svůj život prodělala na patnáct potratů.

Marlene Dietrich picture

23. července 2007 v 20:12 | verča |  Marlene Dietrich
http://imagecache2.allposters.com/images/pic/73/039_70215~Marlene-Dietrich-Posters.jpghttp://fredfred.net/skriker/images/fred/music/marlene_dietrich/marlene_dietrich.jpghttp://www.lib.berkeley.edu/MRC/noir/images/dietr-lg.jpghttp://cache.eb.com/eb/image?id=68008&rendTypeId=4http://www.follow-me-now.de/assets/images/Marlene_Dietrich-102.jpghttp://nfo.net/euro/Marlene.jpghttp://www.divasthesite.com/images/Marlene_Dietrich/Marlene_Dietrich_intro.JPGObrázek “http://www.poster.net/dietrich-marlene/dietrich-marlene-photo-xxl-marlene-dietrich-6220459.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Marlene Dietrich

23. července 2007 v 19:51 | verča |  Marlene Dietrich
Kdosi řekl: "Německo má jen dvě superhvězdy. Marlene Dietrichovou a Adolfa Hitlera."

Marlene Dietrich narozena 27. prosince 1901 jako Maria Magdalena Dietrich, adoptovaná von Losch a provdaná Sieber. Matka jediné dcery Marie Sieber, provdané Riva. Pocházela z dobré stavovské rodiny a měla starší sestru a přísnou matku. Velmi záhy přišla o oba otce, skutečného i adoptivního. V mládí studovala zejména jazyky a později hru na housle. Kromě rodného Berlína pobývala také ve Výmaru. Na počátku 20. let kvůli zranění ukončila slibně se vyvíjecí kariéru houslové umělkyně a nastoupila hereckou školu Maxe Reinhardta.

Z řadové žačky se brzy stala Berlínskou senzací a hrála všude a všechno. Dokázala hostovat v několika hrách za jedinou noc a na druhý den hned zase účinkovat v kabaretu nebo revue. Záhy se provdala za mladého asistenta režie, Rudiho Siebera a porodila mu dceru. Krátce po jejím narození se stalo jejich manželství pouze formalitou, která ovšem trvala až do manželovi smrti v 70. letech. Stali se spíše sami sobě potřebnými přáteli.

Mezi lety 1922 a 1929 natočila necelou dvacítku němých snímků v Německu a Rakousku. V posledních letech získávala také již hlavní role. Přelomovým filmem se pro ni stal Modrý anděl režiséra Josepha von Sternberga, který byl připravován jako první německy mluvený celovečerní film s Emilem Jannigsem v hlavní roli. Ještě v ten den, kdy se konala v Berlíně premiéra, odjela Marlene na zkušenou do USA. Zadařilo se a její první Americký film Maroko ji proměnil v opravdovou světovou hvězdu. Se Sternbergem natočila ještě dalších pět filmů. X-27, Šanghajský expres, Plavovlasá Venuše, Rudá carevna a Žena a tatrman. Pak se jejich cesty rozešly. Marlene pak sama účinkovala v barevném filmu Zahrada Alláhova nebo v Anglickém snímku Rytíř beze zbraně. Tehdy, ve 30. letech, se také stala oficiální rivalkou Grety Garbo a obě svolně zapomněly na to, že spolu již v roce 1925 spolupracovali v Německu na filmu Ulička, kde není radosti.

Marlene změnila společnost z Paramountu na Universal, když jí vypršela první smlouva do roku 1937. Stala se Americkou občanskou a pomohla sama sobě a také Johnu Waynovi v pokračování kariéry novým směrem. Za druhé světové války pomáhala americkým vojákům jak jen se dalo. Pracovala v kantýnách jako některé další hvězdy, tančila s nimi a hrála pro ně speciálně představení. V poslední fázi války také s nimi jezdila po Evropě a Africe.

V Německu se mezitím stala zrádkyní z důvodu, že bojovala proti Adolfu Hitlerovi a mluvilo se zejména o jejích četných avantýrách. Mezi její přátelé a milence patřila skutečně hezká řádka zvučných jmen lidí z celého světa. Byly to umělci všech národností a obojího pohlaví. Ostatně její zjevná bisexualita patřila mezi její největší trumfy již od dob jejích začátků.

Ve 40. až 60. letech pozvolna navazovala na své nejslavnější roky, ale už byla jiná doba. Točila ještě velmi zajímavé snímky, jako Hrůza na jevišti na Norimberský proces, ale hlavně se stala živoucí legendou. Vlastní mýtus o sobě zpečetila sexy One-Woman-Show, kterou si poprvé zkusila počátkem 50. let v Las Vegas. V jejím projevu jí později pomáhal Burt Bacharach a tu a tam jí pomohl vytvořit nové aranžmá. Marlene pak jen pilovala to, co už dávno uměla a prodávala již na konci 20. let, v době, kdy natočila svou první desku.

Naposledy před lidmi vystoupila na konci 70. let. Poté se odebrala do úplného soukromí. Zemřela 6. května 1992 ve svém bytě v Paříži. Její tělo bylo později převezeno do rodného Berlína. Do Berlína, který milovala takový, jaký býval za dob jejího mládí.

V roce 2000 vznikl na základě knihy, kterou o ní napsala její dcera, německý film Marlene s Katjou Flint v hlavní roli. Tatáž kniha bude také předlohou amerického snímku, kde hlavní roli ztvární herečka Gwyneth Paltrow.

Greta Garbo pictures

23. července 2007 v 19:46 | verča |  Greta Garbo
http://www.geocities.com/cultura_nordica/Greta_Garbo.jpghttp://www.bergen-filmklubb.no/images/Greta_Garbo_1.jpghttp://images.scripting.com/archiveScriptingCom/2006/04/29/garbo.jpghttp://www.poster.net/garbo-greta/garbo-greta-photo-greta-garbo-6220496.jpghttp://imagecache2.allposters.com/images/pic/77/039_67817~Greta-Garbo-Posters.jpghttp://imagesource.art.com/images/-/Greta-Garbo-Photograph-C10045409.jpeghttp://www.sweden.se/upload/Sweden_se/english/articles/SI/images/Swedes%20in%20Hollywood/Garbo.artikelbild.jpghttp://accel5.mettre-put-idata.over-blog.com/0/00/35/40/portraits2/greta-garbo.jpg

Greta Garbo

23. července 2007 v 19:43 | verča |  Greta Garbo
18. září 1905 se ve Švédsku narodila Greta Lovisa Gustafsson. Nebyla z nejbohatších. Školy také nenavštěvovala kdovíjak prestižní. Nějakou dobu také ovšem pracovala jako prodavačka klobouků v jednom obchodním domě ve Stockholmu. A světe, div se! :) To jí pomohlo k prvnímu kroku. Natočila několik krátkých reklamních snímků na téma jak správně nosit či nenosit klobouky… Umožnilo jí to krátce navštěvovat prestižní švédskou hereckou akademii a zejména seznámení se svým pozdějším guru Mauritzem Stillerem. Tehdy již slavným režisérem.

Kromě svého debutu v celovečerním filmu Tulák Petr, velmi dlouho dobu nenatáčela žádné komedie. Mauritz pro ni měl přichystanou roli hraběnky v Sáze o Göstu Gerlingovi podle Selmy Lagerlöfové, tehdy již nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Celý projekt byl natolik vynikající, že s ním a Gretou odjel Stiller do Německa, tehdejšího kulturního centra Evropy. Pro Gretu vymyslel se svým přítelem jméno Garbo jako přesmyčku z maďarského Gábor.

Po zkušenosti s Göstou Berlingem měli ambice na další podobný projekt a proto odjeli, Greta, Mauritz a pár dalších přátel, do Orientu, čerpat inspiraci. Z projektu ovšem sešlo. Jediným filmem, který Greta natočila v Německu, se stala Pabstova Ulička, kde není radosti. Kosmopolitní snímek o poválečné depresi, kde se mimo jiné mihla také Marlene Deitrichová, její pozdější Hollywoodská rivalka.

Dále měl pro Gretu Stiller připravenou nabídku od MGM, načež se vydali na velmi nejistou cestou do Hollywoodu. Nejdříve čekali velmi dlouho v New Yorku a když se konečně dostali do Kalifornie, studio je rozdělilo. Neměli zájem o excentrického, byť geniálního, režiséra a Gretu si přetvořili k vlastnímu obrazu. V té době Greta upadla do skutečné deprese a také v této době se pravděpodobně zformovala její až patologická nedůvěřivost k lidem okolo sebe.

Přes všechny překážky se Greta Garbo stala hvězdou svého studia a natočila pro MGM deset němých filmů. Vytvořila pár snů s Johnem Gilbertem a obklopila se nekonvenčními spisovatelkami a scenáristkami Mercedes de Acostou a Salkou Viertelovou. Přerod zvuku také zvládla na jedničku a mohla pokračovat jako největší hvězda Hollywoodu i ve 30. letech.

Její doménou byla dramata a nejvíce její filmy obdivovali diváci v Evropě. Po roce 1932 navázala novou smlouvou a natočila svůj snad nejslavnější film Královna Kristýna. Pak už jen každý rok jeden film a pokaždé vynikající záležitost. V roce 1938 se odmlčela, aby vstoupila na filmová plátna ve svém posledním období. Období, které přineslo Ninočku, její báječnou a nevšední komedii. A Ženu dvou tváří, smutný konec její přeslavné kariéry.

Válka Gretě nepřála a ona se před veřejností uzavřela. Plánovaný comeback na konci 40. let se nepodařil. Koketovala pak s návratem ještě do 60. let, než definitivně řekla svým divákům sbohem. Diváci si ji navždy zapamatovali jakou nejzářivější hvězdu Hollywoodského nebe. Poslední část svého života prožila v bytě v New Yorku, kde jeden pokoj zasvětila památce Mauritzi Stillerovi. Sama pak zemřela 15. dubna 1990.

Audrey Hepburn

23. července 2007 v 11:06 | verča |  Audrey Hepburn
Audrey Hepburnová vlastním jménem Audrey Kathleen van Heemstra Ruston, (hraběnka van Heemstra, svůj šlechtický titul ale nikdy nepoužívala) (4. května 1929 - 20. ledna 1993) byla americká herečka nizozemsko-britského původu, jedna z nejznámějších tváří filmového plátna druhé poloviny 20. století, nositelka cen Oscar, Tony i Grammy.
Ačkoliv se narodila v Bruselu, své dětství strávila kvůli válce v mnoha zemích Evropy - Anglie, Holandsko. Její maminka pocházela z velmi staré a významné holandské rodové šlechty (hraběnka z rodu van Heemstra), příjmení Hepburn pak pochází od skotských šlechtických předků jejího otce Johna Rustona.
Původně chtěla být tanečnicí a baletu se také plně věnovala. Později získala stipendium na prestižní baletní škole v Londýně, kam se s maminkou po válce přestěhovala. Brzy však zjistila, že kvůli své tělesné výšce nemůže s kariérou tanečnice počítat. V baletním souboru si jí ale všimli muzikáloví a filmoví producenti a Audrey brzy získává své první malé role v nevýznamných britských filmech. V roce 1951 na popud francouzské spisovatelky Colett přijímá nabídku na titulní roli broadwayské show Gigi a poprvé opouští evropský kontinent a odjíždí do USA.
Prakticky současně s tím (casting 1951 natáčení 1952 premiéra 1953) také přichází druhý zásadní zlom její herecké kariéry v podobě hlavní role v novodobé filmové pohádce Prázdniny v Římě, která Audrey Hepburn vynáší do hvězdné společnosti. Za tento film také získává debutující Hepburn v roce 1954 cenu americké filmové akademie - Oscara. V roce 1954 také získává prestižní divadelní ocenění Tony za roli Ondiny ve stejnojmenné brodwayské divadelní hře. Od té doby se objevuje v nejklasičtějších dílech kinematografie jako jsou například:
…a mnoha dalších. Svou poslední filmovou roli ztvárnila ve svých 60 letech ve Spielbergově Navždy (1989).
Ačkoliv sama Audrey nikdy netrpěla vážnou formou anorexie, její nízká tělesná váha narušovala umělecký i osobní život (opakovaně potratila). Pro mnohé představovala nový typ krásy, její útlý vzhled často řídil vývoj módy a dodnes zůstává nedostižným symbolem elegance, idolem osobního šarmu, noblesy i charisma, jakož i svérázným prototypem nevšední krásy, inteligence a mimořádné oduševnělosti (Audrey hovořila plynně 7 světovými jazyky). Toto vše se ale v její útlé osobě dosti vzácně snoubilo s velkým hereckým a pohybovým nadáním do nenapodobitelného originálu, který dodnes obdivují miliony filmových a televizních diváků na celém světě. Kromě toho řádně porodila a úspěšně vychovala dva své syny, nakonec se stala velmi úspěšnou i v té nejkrásnější životní roli každé ženy, tedy v roli matky.
V osmdesátých letech, v posledních letech svého života, se věnovala především práci pro humanitární organizace. V roce 1987 se stala oficiálním velvyslancem dobré vůle UNICEF. Cestovala do rozvojových zemí, například do Somálska, kde se snažila pomáhat hladovějícím dětem.
20. ledna 1993 umírá ve švýcarském Tolochenaz na rakovinu, kde je také pochována.

Audrey picture

23. července 2007 v 11:04 | verča |  Audrey Hepburn
http://itineratesurfer.com/wp-content/AnnexHepburnAudrey_01.jpghttp://www.takegreatpictures.com/content/images/Audrey_Hepburn_1965_2_.jpghttp://www.linternaute.com/sortir/cinema/diaporama/06/mode/images/audrey-hepburn.jpghttp://www.divasthesite.com/images/Diva_Dresses/Audrey_Hepburn_dress.JPGhttp://kempton.files.wordpress.com/2006/12/audrey-hepburn-treasures.jpghttp://www.poster.net/anonymous/anonymous-audrey-hepburn-8401042.jpgObrázek “http://img.osobnosti.cz/foto/56/99/56995-3aed.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://img.osobnosti.cz/foto/10/97/33/109733-5aca1.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://img.osobnosti.cz/foto/13/77/22/137722-af912.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://img.osobnosti.cz/foto/13/77/51/137751-71a12.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

BB picture

23. července 2007 v 10:53 | verča |  Brigitte Bardot
http://www.brigitte-bardot.onlycelebs.net/pictures/brigitte-bardot.jpgObrázek “http://i.imdb.com/Photos/Mptv/1401/2043_0141.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.http://cache.eb.com/eb/image?id=76403&rendTypeId=4http://www.1worldfilms.com/brigitte-bardot.jpghttp://www.filmreference.com/images/sjff_03_img0941.jpghttp://dothejanefonda.files.wordpress.com/2007/03/bridget-bardot-bikini-thumb.jpghttp://www.thegoldenyears.org/bardot.jpghttp://www.bikermatchmaking.com/harley_info/Brigitte-Bardot-harley.jpghttp://www.prijatelji-zivotinja.hr/data/image_2_1963.jpghttp://www.harvardfilmarchive.org/calendars/05_fall/images/VivaMaria1965.jpghttp://www.dachshundfriendshipclub.com/images/amilton-340-M-bardot.jpghttp://www.dustygroove.com/images/products/b/bardot_brig_nueausole_101b.jpghttp://www.lastvestige.com/vinyl/picdisc/bardot_lrg.jpghttp://g-ec2.images-amazon.com/images/I/51T2AF4J8BL._AA240_.jpg

BB

23. července 2007 v 10:33 | verča |  Brigitte Bardot
Brigitte se narodila roku 1934 v takzvaně dobré pařížské rodině. Oba rodiče byli trochu maloměšťáci, proti jejichž výchově se Brigitte celý život bouřila. Tatínek Brigitte miloval, ale byl přísný. Brigitte například do patnácti nesměla sama na ulici. Není divu, že s nelibostí nesl, když se dcera začala prosazovat jako manekýnka a fotomodelka. V 15 letech se Brigitte objevila na obálce Elle a už se viděla na vrcholu slávy. Ale ta ji čekala jinde...


Zanedlouho ji o spolupráci požádal režisér Marc Allégert. Brigittin otec byl proti - žádnou herečku doma nechtěl. Zachránil ji až dědeček: "Jestli se z ní má stát děvka, stane se jí i bez filmu!" A přišlo osudové setkání. Na zkoušce se seznámila s Rogerem Vadimem, který tehdy pracoval jako asistent režie. "To děvče vypadalo, že předběhlo svůj věk a dobu. S revoltou proti prostředí, morálce rodičů, s nadáním pro lásku bez jakéhokoli učení, se smyslem pro humor a zdravým rozumem měla vše, co z ní dělalo malého velikána..." Jeho zásluhou se Brigittina kariéra začala rozbíhat. V 17 letech natočila první, nepříliš úspěšný film Vesnička v Normandii (1952). V té době se ale začal vyhrocovat konflikt mezi Brigitte a rodiči kvůli Vadimovi a Brigitte se pokusila o sebevraždu. Teprve pak svolili, že v osmnácti se může za Vadima provdat...


Až film Manina (1952) a její postava divošky uprostřed ostrova ukázal, co v Brigitte je. Kritici už nepřemýšleli o tom, jak hraje, ale byli z přirozeného projevu očarováni. Fenomén sexysymbolu byl na světě. Ovšem tatík Bardot zuřil. Brigitte hrála ve filmu "hanbatě nahá". Pravdou je, že Brigitte se ve filmu objevovala v odvážných bikinách, které by se daly nosit i dnes. Začal se o ni zajímat Hollywood, nabídky na role se hrnuly.

Film ... A Bůh stvořil ženu (1956) znamenal pro Brigitte fenomenální úspěch. Vyvolala jím pravou vlnu sexuální revoluce. Hereckým partnerem jí byl Jean-Louis Trintignant. Ale zatímco hráli lásku pod nadšeným vedením Brigittina muže, Rogera Vadima, přerostla fikce v lásku skutečnou. A Brigitte udělala to, co ve vztazích dělala celý život: Nepodváděla, nepřetvařovala se, a opustila Vadima. Po Trintignantově odchodu na vojnu prožila románek s ženatým slavným zpěvákem Gilbertem Becaudem a s mladým, tehdy ještě neznámým zpěvákem Sachou Distelem. "Sacha představoval to, po čem jsem tehdy toužila. Slavnost, kytara, smích, kamarádi..." Ale ani s ním dlouho nevydržela. On pak ve svých pamětech napsal, že se rozešli proto, že odmítal být pan Bardot. S takovým dilematem se potýkali asi všichni její partneři. Trpěli tím, že byli vždy odsouzeni stát na druhé koleji.


Při natáčení filmu Babeta jde do války se sblížila s partnerem Jacquesem Charrierem. Vzali se v roce 1959, když spolu čekali dítě. V roce 1960 Brigitte porodila syna Nicolase. Opět věřila na upřímnou manželskou lásku až za hrob... Ale ta se nekonala. Vydrželi spolu dva roky. Brigitte dala přednost kariéře a se synem Nicolasem se nikdy nesblížila.

V září 1960 se Brigitte pokusila o sebevraždu. S podřezanými žílami a se spolykanými prášky ji našli přátelé na zahradě. "Napětí, nervozita a důsledky slávy jsou nesnesitelné a ničivé," svěřila se novinářům. "Jste hvězda, zdánlivě vám nic nechybí, ale ve skutečnosti je to samota a navíc v hrozně umělém světě..." Brigitte ale nadále ve filmovém světě zůstala. Točila jeden film za druhým, např. Pravda, Soukromý život (1962), Pohrdání (1963), Viva Maria (1965) a další. V roce 1966 se provdala za německého miliardáře Guntera Sachse, ale protože prý pro něj byla jen dekorací, za dva roky se s ním rozvedla. V roce 1973 natočila poslední film s názvem Colinot a po dvaceti letech ukončila kariéru. "Opouštím film, aby film jednou nemusel opustit mě."


Brigitte se v roce 1992 počtvrté provdala za Bernarda d'Ormale, s nímž dnes žije ve svém domě poblíž Saint-Tropez. Dvaasedmdesátileté Brigitte Bardot jsou prý její někdější role k smíchu. Když se dívá do minulosti, jako pozitivní ve svém životě vidí hlavně svůj boj za práva zvířat a z tohoto pohledu posuzuje i své působení ve filmu: "Kdybych nedosáhla takové slávy, nikdy bych pro zvířata nemohla dělat to, co pro ně dělám..." Opuštěná zvířata jsou její jedinou vášní. Když s Bernardem vyvádí všechny své chráněnce na procházku, pláž před vilou La Mandrague připomíná archu Noemovu. Stará se o 60 koček, 40 oslů, 14 koz, 10 vepříků, 8 psů a 8 poníků. "Kočky a psi spí se mnou dokonce v posteli, ale vepříky už do domu nepouštím, protože už jsou velcí jako můj jídelní stůl..." Ctitelé herečky dodnes nemohou pochopit, proč nechala filmu a stala se opatrovnicí zvířat. "Především nechci, aby mě lidi brali jako hvězdu filmu. Branži jsem opustila. Teď se zabývám utrpením živých bytostí, které trpí jen kvůli lidem." Ke svému životu Brigitte říká: "Žila jsem a žiji naplno, každá vráska vypovídá o tom, že jsem milovala slunce, proflámovala noci, vypila litry šampaňského, milovala do úmoru a kouřila jako fabrika. Ničeho z toho nelituji."


FFAF vystoupí v Praze

17. července 2007 v 20:44 | verča |  Music
funeralforafriend_pr.jpgLetošní rok domácím fanouškům přeje. Příznivci Funeral For a Friend si mohou v kalendáři červenou barvou označit datum 11. října, kdy kapela vystoupí v pražském Lucerna Music Baru.

Funeral For a Friend v Praze zahrají v rámci evropského turné, s nímž se podívají například také do Německa:

06. 10. - Hamburg / Logo
09. 10. - Kolín / Prime Club
10. 10. - Berlín / Kato
17. 10. - Mnichov / Backstage Werk
18. 10. - Aschaffenburg / Colos Saal

Mrtvá nevěsta

10. července 2007 v 22:16 | verča |  Download
Takže protože nejde stahnout ten soundtrack tak jsem aspon našla tyhle písničky v češtině i angličtině tady http://filmovezvuky.fdb.cz/mrtva-nevesta-tima-burtona/
Tady to de v poho stahnout