Červen 2007

Nejvíc sexy vegetariánem roku 2007 se stává...

29. června 2007 v 13:53 | verča |  Music
afi_daveyhavok.jpg Ani tento rok nepřijdete o výsledky soutěže organizace Peta o nejvíc sexy vegetarián(k)y. Mezi ženami vyhrála herečka Kristen Bell (známá ze seriálu Veronica Mars) a nejvíc sexy vegetariánem se stal frontman AFI, Davey Havok, kterého minulý rok předběhl jen Benji Madden z Good Charlotte.

Pro naši scénu je zajímavá také druhá příčka, kde se usadil bubeník Fall Out Boy, Andy Hurley. Mezi ženami pak Pink.

V této soutěži ovšem platí víc než kdekoliv jinde, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, a proto se nezapomeňte podívat na seznam všech soutěžících.

Marilyn Manson byl vykázán z kostela kvůli rtěnce

29. června 2007 v 13:50 | verča |  Music
"Myslím, že mě ani nepoznali," řekl podle serveru Ananova Manson, vlastním jménem Brian Warner. "Nepustili mě tam, protože jsem měl namalované rty," doplnila osmatřicetiletá rocková hvězda, která se tak musela spokojit s nahlížením do interiéru katedrály skrz dveře.
Kolínskou katedrálu Manson přesto označil za jednu z nejzajímavějších turistických atrakcí. "Je to jedno z nejkrásnějších míst, jaké jsem kdy viděl," řekl doslova.
Manson se v Kolíně nad Rýnem zúčastnil otevření výstavy svých 33 akvarel v jedné z místních galerií. Na malbách ztvárnil zesnulého herce a svého přítele Christophera Reeva, ale také například Adolfa Hitlera, kterého vypodobnil jako transsexuální bytost s ženskými ňadry.

The Used ruší koncerty, Bert jde na operaci

28. června 2007 v 7:10 | verča |  Music
theused_bertmckrack.jpgBert McCracken, zpěvák The Used, v brzké době podstoupí operativní zákrok, během kterého mu bude odstraněna uzlina, kterou mu lékaři objevili na hlasivkách. Kapela proto musela zrušit všechny koncerty naplánované na červen a červenec.

Lékaři McCrackenovi doporučili, aby se zcela vzdal zpěvu, dokud nebude úplně uzdraven, což by mělo být zhruba za 5 týdnů.

Atreyu - novinky o desce

27. června 2007 v 18:03 | verča |  Music
atreyu_pr1.jpgNové podrobnosti byly zveřejněny ohledně připravované desky kapely Atreyu. "Lead Sails Paper Anchor", která vyjde 28. srpna, bude obsahovat 11 songů (níže si můžete prohlédnout tracklist).

Album bylo nahráno na jaře s producentem Johnem Feldmannem, jenž je znám především svým účinkováním v kapele Goldfinger. Feldmann už dříve pracoval na deskách například s The Used, Mest nebo Story of the Year. Na desce se také podílel technik Andy Wallace, jenž má za sebou spolupráci se skupinami jako Nirvana, Rise Against, Thrice, a s nespočtem dalších.

Tracklist je tedy následující:

01. Doomsday
02. Honor
03. Falling Down
04. Becoming the Bull
05. Slow Burn
06. Two Become One
07. No One Cares
08. Can't Happen Here
09. Lose It
10. Blow
11. Lead Sails (and a Paper Anchor)

The Used: "Zkoušeli jsme nový věci"

27. června 2007 v 17:47 | verča |  Music
the_used_pr1.jpg Ve druhé polovině května se na pultech obchodů objevila nová deska Američanů The Used s názvem "Lies For The Liars". Při této příležitosti si server AbsolutePunk.net popovídal s jejich kytaristou Quinn Allmanen o nové desce, koncertech, ale i životě v rodném Utahu. iPUNK.cz vám přínáší jeho český překlad:

Toto je vaše třetí album a je to také to, na kterém se dost změnil zvuk. Jaké věci vás ovlivnily a co vás přivedlo k této změně?
No, vezměte si, co všechno ovlivňuje váš život - jako přátelé a rodina, hmatatelný věci, nedotknutelný věci, věci který nemůžete dohonit, věci který neschováte, věci, který jsou pravdivý a vy si to musíte jen uvědomit. Osobně si myslím, že každý v kapele pochopil sám sebe, jeho místo a obsah a je spokojený s ostatníma v kapele, s rodinou a vším ostatním. Je to hodně věcí a je těžký spojit je do jedné.

Jak probíhalo nahrávání? Měli jste už nějaké nápady, když jste šli do studia nebo jste začali tvořit až tam?
Hodně věcí jsem udělal na cestách, já mám vždycky kolem stovky skečů a nápadů. Postupně k nim přidávám různý prvky, pak si sednu, přidám nápady nějakých bicí, basy, zpěvu a snažím se to nějak nahrát. Ale tentokrát, když jsem měl tyhle dema, tak jsem se rozhodl, že tentokrát s tím nepůjdu za Brandenem (Steineckert, ex-bubeník), protože to by byl začátek komplikací, ale probereme to všichni společně. On byl totiž v té době zaneprázdněný jinýma věcma a pro nás čtyři bylo důležitý shromáždit se a dělat věci společně, ale pro něj byla komplikace spíš tohle, jakoby ho svazovalo to, co chceme udělat. Tak jsem šel do studia s Bertem (McCracken, zpěv) a začali jsme akusticky zkoušet moje nápady. Pak se svými nápady přišli i Jeph (Howard, basa) a Dan (Whitesides, bicí). Celý proces vymýšlení nám zabral asi šest měsíců a bylo to takhle mnohem jednodušší.

Zmínil jsi se o odchodu Brandena. Byly kolem toho nějaké komplikace? Jak se vám pracuje s novým bubeníkem Danem? Panuje teď v kapele uvolněnější atmosféra?
Bylo to rozhodnutí, který jsme prostě museli udělat. Něco, co se muselo stát, abychom mohli udělat věci, který jsme si ani nedokázali představit. Dan je skvělý bubeník i člověk. Jeho mysl není tak zamračená jako byla Brandenova a jeho přístup k hudbě je hodně podobný tomu našemu. Je to skvělý prvek v kapele. Já můžu prostě jen zapnout zesilovač a začít dělat rámus a Dan i to dokáže proměnit v mistrovský kousek. Momentálně jsme si všichni blízcí jako nikdy předtím, mluvíme spolu o lásce, nenávisti a všichni si navzájem skvěle rozumíme. Není nic o čem bychom se nemohli bavit. S Brandenem byly předtím mezi náma nějaký podivný síly, ale teď jsme si uvědomili, že jsme všichni odlišní lidi, ale navzájem si dokážeme pomoct. Jsme spolu z nějakého důvodu a jsme fakt šťastní. Někdy jen tak sedíme a nemůžeme uvěřit tomu, že jsme to právě my, kdo má tak skvělou kapelu. Je to neuvěřitelný.

Na minulých deskách jste používali zajímavé zvuky. Jako když jste házeli různé věci na Berta nebo rozbíjeli nádobí. Dělali jste něco podobného i na nové desce?
Jo, na desce je písnička nazvaná Find a Way a je tam zvuk, který jsme vyrobili boucháním do Bertovy nohy nebo mě kluci mlátili do zad. Prostě jsme se postavili před mikrofon a snažili se udělat zvuky připomínající perkuše. Udělali jsme smyčky bicích z různých divných zvuků, často jsem radši jen seděl a snažil se udělat nějaký zvuk o kytaru než abych hrál. Myslím, že se každý z nás naučil používat nástroje i trochu jinak. Zkoušeli jsme hodně nových věcí.

Opět jste si vybrali za producenta Johna Feldmana. Jak s vámi spolupracuje, je to ten producent, co mluví do všeho nebo jen sedí vzadu a občas vám poradí změnit tohle nebo tamto?
On miluje nás, my milujeme jeho, vážně. Dokážeme na něčem pracovat bez toho, aniž by měl jakoukoliv výhradu. Ani nemusí, stačí se podívat na ostatní a víme, co si zrovna myslí. Sami víme co potřebujeme zahrát znovu nebo co je potřeba změnit. On se nám snaží jen ukázat věci i z jiné stránky. Hodně to s ním probíráme, ale nikdy nám neříká co a jak máme dělat.

the_used_pr2.jpgObjevily se spekulace o tom, že vydáte ještě nějaké EP. Hodně lidí je na to zvědavých, je na tom něco pravda?
Možná vydáme, uvidíme. Máme hodně songů, které se na album nedostaly. Na desce je 11 věcí a my máme dalších 14 v záloze. Prakticky jsme udělali dvě desky, ale jestli bude EP nebo je dáme na internet nebo je použijeme na nějaký krátký dokument, to jsme se zatím nerozhodli. Ale do konce roku s tím něco uděláme.

Hodně fanoušku oceňuje to, že využíváte Myspace a jiné stránky a dáváte jim tak možnost nahlédnout do dění v kapele. Myslíte si, že je důležité být v kontaktu s fanoušky a co si o stránkách jako Myspace myslíte?
Upřímně, já nevím. Osobně si myslím, že se kapela nemusí podepsat každému, děcka by se měly starat hlavně o muziku, mělo by to být o…já nevím. Nedokážu si představit, že celý den sleduju někoho jinýho a řeším jeho problémy. Já mám svý vlastní problémy a když se nedokážu vypořádat nejprve se svýma a řeším problémy jiných, tak si myslím, že to je nezdvořilý. Rozhodně bych se staral nejdříve o svůj vlastní život, než o život někoho jinýho. Když jim něco dává vaše muzika a zajímají se především o ní, to je důležitý. Nemyslím si, že je důležitý odpovědět na každou otázku typu "Jak se máš" nebo "Jaký je tvůj život," lidi můžou sedět a přemýšlet o tom.

Pracoval jsi s kapelou Evaline a dokonce produkoval jejich album. Co tě přimělo k tomu zkusit roli producenta a plánuješ produkovat i jiné desky?
Určitě, má to hodně výhod. Dávali mi jejich dema několik let a bylo to zajímavý sledovat jak se postupně mění, až jsem si řekl: "Wow, tohle je fakt dobrý." V té době jsem zrovna nic moc nedělal a řekl jsem si, že je to dobrej nápad produkovat jim desku. Bylo to pro mě dobrý protože to bylo něco, co jsem musel dokončit, já totiž dost často nedokončím věci, který začnu, ale nešlo mi o mě, ale hlavně o kapelu. Myslím, že to byla jak pro ně tak i pro mě dobrá zkušenost. Já jsem vždycky nahrával muziku a rád ji tvořím. Určitě nechci být jenom producentem, rád bych dělal něco co je s tím spojené.

Před pár lety na Taste Of Chaos řekl Bert divákům, že plánujete nějaký sólový projekt. Uvažovali jste nad tím?
To byl vtip. Nic nechystáme. Samozřejmě děláme rádi i jinou muziku a určitě by někdy bylo skvělý vydat nějakou jinou desku pod jiným jménem, ale momentálně nad tím můžeme jen přemýšlet.

Vy jste byli na Taste Of Chaos opět s kluky z 30 Second To Mars, jejich zpěvák Jared Leto má pověst problémového člověka. Vznikl mezi vámi za tu dobu nějaký vztah?
Oni složili poklonu každému pohybu a lince, kterou Bert udělal. To co dělá Jared je falešný, on to všechno jen hraje, to je to co dělá - hraje.

the_used_pr3_special.jpgHodně fanoušků bylo zklamaných, když jste oznámili jen 6 koncertů na letošní Warped Tour. Bylo to předem takto naplánováno a jaké máte plány mimo Warped Tour, vynahradíte to městům kde nebudete jindy?
Je hodně věcí, kterým děcka nerozumí. Je hodně věcí, jako třeba Evropa, který jsou důležitější než Warped Tour. Jasně, ta je skvělá, ale my se chystáme na místa, kde jsme ještě nebyli: Mexiko, celá jižní Amerika, Rusko, východní Evropa a všechny tyhle různý místa. A šance hrát na Warped Tour je tady vždycky.

Máte nějaké rituály před show?
Pokaždé se zahříváme, sedneme si spolu a snažíme se rozpumpovat, ale záleží to na tom, jak se zrovna cítíme. Někdy volám své holce Mary Jane asi hodinu před koncertem a povídám si s ní. Než jdeme na pódium, tak jen tak kecáme a snažíme se tomu dát nějaký smysl.

Máte nějaké oblíbené písničky na koncertech?
Obvykle jsou to ty nejrockovější, jako třeba Take it Away, I'm a Fake, Maybe Memories, Box Full of Sharp Objects, Taste of Ink, Blue and Yellow nebo All That I've Got. A snažíme se nehrát věci, který jsme napsali v jiném státě. Třeba Poetic Tragedy nehrajeme nikdy.

Máte na cestách pořád dva úplně odlišné autobusy?
Ne v tom pravém smyslu. To byla další komplikovaná věc s Brandenem. On musel mít svůj vlastní autobus, vlastní šatnu, jeho holka s ním jezdila na tour a ta musela mít asistentku. Někdy jsme hrávali jen pro ní. Teď máme dva busy, ale jeden pro kapelu a druhý pro zbytek posádky. Takže v jednom cestujeme my a ve druhém ostatní lidi.

Jaké byly nejlepší nebo nejhorší věci na vyrůstání v Utahu, které ovlivnily tvůj život jak hudebně, tak osobně?
Nemůžu to porovnat s jiným místem, takže řeknu, že mám a nemám rád lásku a nenávist v Utahu. Miluju hory, řeky a celou krajinu. A nesnáším lidi. Jo, nesnáším místní lidi, tak to je. Všechno co jsem tam udělal bylo falešný. Je to jako by tam každý musel žít podle nějakých standardů a když tak nedělá, vystupuje z řady. Není tam moc lidí, kteří jsou opravdu sami sebou. Nějací jsou, ale jsou to spíš výjimky. Teď jsme asi jedna z nejznámějších kapel z Utahu, ale já se s místníma lidma o hudbě nebavím rád. Nemají žádný názor a když se jich na něj zeptáte, tak vám nejsou schopni odpovědět, protože celý svůj život jen někomu dokazovali chybu někoho jiného. To je to, o co tam všem jde - dokazovat ostatním jejich chybu. Je to jako když vás někdo pošle do prdele, protože on má kostel a vy do něj nechodíte nebo vám i vašim dětem pohrozí zabitím, protože kouříte a on ne. Určitě ale neříkám, že lidi a věci v Utahu neoceňuju. Přece jen jsem tam vyrůstal a vyvíjel se. Vždycky jsem tam miloval zimy a krajinu. Není krásnější místo ve všech ročních obdobích. Je to nepředstavitelně krásný.

Rozhovor s kytaristou MCR

20. června 2007 v 12:30 | verča |  Music
mcr-raytoro-praha.jpgNa začátku června se v Praze poprvé za dobu své existence představila, dnes již světoznámá, americká parta My Chemical Romance. iPUNK.cz se před koncertem sešel s kytaristou Rayem Torem, se kterým jsme si povídali o emu, názorech na fanoušky i o budoucnosti kapely, ale také o mnoho dalším...

Právě jste odehráli Rock Am Ring, máte za sebou odehraných spoustu koncertů v Evropě. Vidíte nějaký zásadní rozdíl mezi americkou a evropskou scénou?
Všude kam jedete, i v Americe stát od státu, je rozdíl v tom jak lidi reagujou na songy. Někteří rádi tančí, někteří zpívaj. Myslím, že úroveň intenzity je to, co se liší místo od místa. A všiml jsem si, že v Evropě je intenzita v davu vždy na velmi vysoké úrovni. Pokaždé je spousta pohybu v publiku. Je v tom spousta vášně. A myslím si, že Amerika se tak trochu vyčerpala, protože kapely tam pořád jezdí turné a myslím, že v Evropě lidi možná nevidí své oblíbené kapely tak často, jak by chtěli.

Když jste tu měli hrát jako předkapela Green Day v Praze před dvěma lety, moc lidí vás tu neznalo. Dnes jste hlavní hvězdou večera. Jaký to je pocit vidět za sebou takovou změnu?
Je to neuvěřitelné. Především to, že jsme mohli přijet sem. Tohle je náš první koncert, který tu děláme jako headlineři a dnes tu hrajeme před sedmi tisíci lidí. Je to neuvěřitelné. Víte jak, všichni si užíváme navštěvování nových zemí a míst, kde jsme nikdy dříve nehráli, ať už je to malý klub nebo větší místo jako tady, tak se všichni bavíme. Dělat předkapelu skupinám jako Green Day, především pokud jde o kapely, jejichž jste obrovskými fanoušky, je tou nejlepší zkušeností. Jeli jsme s nimi turné v USA a v Kanadě a taky několik koncertů v Austrálii. S Green day jsme hráli poprvé v Austrálii. Je to velká čest a taky je skvělé pozorovat podobnou kapelu, která funguje na velmi profesionální úrovni.

Vaše popularita extrémně vzrostla a vy jste se stali jednou z největších kapel - jaké jsou vlastně vaše cíle?
To netuším. Za těch posledních několik let, pět nebo kolik, pět nebo šest, po které existuje naše kapela, se nám podařily neuvěřitelné věci. Je to zvláštní, protože se do toho, co děláte, tak dostanete, že občas ztrácíte pojem o tom, jak neuvěřitelné to je, že jsme v zemi, kde jsme nikdy dříve nebyli a můžeme hrát před tolika lidmi. To bylo vždycky cílem této kapely a mám pocit, že jsme téměř dosáhli toho všeho a nevím - chci říct, že když se podíváte s odstupem a uvědomíte si, jak bylo posledních pět let vašeho života určitým způsobem jako sen. Řekl bych, že dalším cílem by bylo napsat lepší album a pokračovat v tom, co děláme.

Jste jednou z hlavních kapel, které mainstreamová média označují jako lídry tzv. emo-scény. Co říkáte na tuto nálepku, která vám byla přiřknuta?
Hmm. (směje se) Proč obviňovat nás? To je co bych řekl.

To neříkám, ale jak to berete vy?
Tak co si o tom myslím? Víš jak, s každým hnutím vzniká pokaždé scéna. A máte alternativní hnutí, punkové hnutí, existují všechna tyto různá hnutí, ke kterým média pokaždé přiřadí jednu možná dvě kapely, které jakoby udávají cestu. Vždycky jsme se spíš cítili spíše mimo tuto emo scénu, nějakým způsobem jsme v ní byli chyceni, ale média vždycky budou říkat to, co potřebují. Myslím, že je fajn, když jsme považovaní za kapelu, která se odlišila, odstartovala emo scénu nebo byla jednou z prvních kapel. Před námi byly kapely, které podle mě pasují do té emo kategorie víc než cokoliv jiného, ale být bráni jako kapela, která se odlišila je vcelku fajn.

Které období ve vaší kariéře vás naplňovalo více? Na začátku, když jste hráli po malých klubech, nebyli jste slavní, ale lidé, kteří přišli na váš koncert byli opravdoví fanoušci, které zajímala především hudba. Nebo na druhé straně nyní, kdy jste známí, máte hodně fanoušků, ale ve skutečnosti spousta z nich slyšela pouze poslední album a chodí na koncerty jenom, protože je to součást trendu?
Myslím, že u menších klubů je míň lidí a je tam zřejmě více důvěrnosti, kterou tak nějak ztrácíte, když se dostanete do větší haly. Můj názor se liší od tvrzení, co je lepší. Já miluju všechno. Lidem musí být muzika nějak představena. A pokud si myslíte, že jediní, kdo si zaslouží být na koncertě jsou lidé, kteří nás opravdu znají, to je hodně hloupý, to je hodně omezené myšlení. Každý potřebuje začátek, takže naše koncerty vždycky byly o přivítání nových lidí a šíření slova a šíření muziky. Takže jestli jsou na koncertě lidi, kteří znají možná jeden nebo dva songy, protože viděli video na internetu nebo v rádiu, to je proč hrajeme koncerty. Aby tito lidé, kteří znají jednu možná dvě skladby, možná si ani nekoupili nikdy naše album, si to album koupili. Je to vaše šance ukázat jim jací jste a čím jste jedineční. Takže nemyslím, že by jedno bylo lepší, prostě miluju všechno.

Jaké je vaše oblíbené místo na koncertování nebo místo, kde se vám hrálo nejlépe? Jaké je největší publikum, které na vás kdy přišlo?
Myslím, že největší publikum bylo na Rock Am Ringu. To jak byly pódia postavena, kdy byly jakoby každé na jednom opačném konci. Vypadalo to jako nekonečné moře lidí. Někteří byli otočení směrem k hlavnímu stagy, někteří směrem k nám, ale vypadalo to, že jsme měli pocit, že hrajeme pro 70 tisíc lidí nebo kolik jich tam bylo. To je pravděpodobně největší publikum, před kterým jsme hráli. Co se týče oblíbeného místa… Vždycky se skvěle bavíme v Japonsku. Lidi na koncertech jsou opravdu jedinečný. V Japonsku je to hodně jiné, publikum jakoby viselo na každém jednotlivém slovu, které umělec řekne. Pokaždé mezi skladbami na normálním místě pokud přestane potlesk hodně rychle, myslíte si - aha, možná se nám nedaří moc dobře. Ale oni jsou takový, že chtějí slyšet každé slovo, co chcete říct mezi songy, je to jakoby respekt. A je to i skvělá země. Skvělé nakupování a opravdu fajn kultura.

Momentálně máte hodně společných věcí s Green Day (producenta desky, režiséra videa), je to pouze náhoda?
Green Day zařídili spolupráci s Robiem už dříve. Byli jsme s nimi na turné a oni nám říkali, že bysme měli udělat naše další album s Robiem, že je úžasný, budeme se s ním bavit. Stejné věci říkali i jemu, víceméně za našimi zády - měl by jsi pracovat s My Chem, myslím, že je to další věc, co by jsi měl dělat. Tahali tak trochu za nitě, což mě těší, protože s Robiem jsme se cítili jako rodina, on je někdo s kým chceme pokračovat ve spolupráci a mít s ním skvělý vztah do budoucna. Co se týče Sama, on je někdo, s kým by chtěl pracovat každý. Je režisérem několika klasických videí a tohle je spíše shoda okolností. Myslím, že když očekáváte určitou úroveň něčeho, tak musíte jít za tím nejlepším a on je tam.

Váš basák Mike stál u zrodu indie-rockové kapely New London Fire…
Ne ne, stál u zrodu?

Slyšel jsem, že u nich měl hrát na baskytaru.
Ne, myslím, že se přátelil s lidmi, kteří vydávali to album. Myslím, že přišel s tím názvem, ale nikdy neměl hrát s kapelou.

Taky jsme slyšel, že New London Fire mohlo být jeden z názvu kapely, když se vybíral.
Nepamatuju si, jestli jsme tohle někdy řešili. Mike Way je opravdu skvělý v pojmenovávání kapel. On má tenhle celý seznam názvů kapel ve své hlavě čekajících na ideální příležitost. Vím, že je popravdě trochu naštvaný, že ta kapela ten název opravdu používá.

Většinu času trávíte na turné, ve studiu, atp. Máte ještě nějaký čas zůstávat v kontaktu s domovskou scénou v New Jersey?
Víš jak, je to hodně těžké. Dokonce zůstávat v kontaktu s přáteli a rodinou je obtížné, protože tolik cestujeme z místa na místo. Mám počítač, ale třeba nebývá signál tam, kde jsme. Je těžké sledovat co se děje doma, takže s hudební scénou je to ještě těžší. Ale nevím, máme pořád hodně přátel, kteří jsou stále v jerseyských kapelách, pořád hrají po klubech a podobně.

Jste kapelou, která tvoří nové věci na turné nebo se koncentrujete pouze na hraní a tvoření necháváte až po návratu z turné?
Doposud jsme psávali na cestách. Na tomhle turné jsme si sami nahráli několik demonahrávek na počítači, ale nebylo to tolik jako dříve. Chceme se opravdu koncentrovat na odehrání této desky a chceme si užívat na turné, třeba jako hraním songů lidem. Poté, co jsme dokončili desku, nemohli jsme se dočkat, až ji budeme hrát, tak aby se k ní lidi dostali blíž. Bavíme se tím, že tu desku hrajeme. Hráli jsme ji víceméně celou od začátku do konce. To je co jsme dělali v USA a ve Velké Británii. Je to něco, na co jsme pyšní, takže jsme si teď dávali takový oraz. Já osobně teď docela hledám nějakou novou inspiraci. Vždycky chceme, aby každá deska zněla jinak a chceme zachytit určitý časový úsek a nevím jestli kapela opravdu cítí, že ten je čas je nyní, takže myslím, že pořád hledáme nový zvuk pro naše příští album. Jak to jednou budeme mít v hlavách, tak to nebude tak těžké.

Ve vašem volném čase na turné, hrajte pořád Guitar-Hero? Prý jste tomu docela propadli.
Jo, nehráli jsme to tady v Evropě, tak jako v Japonsku, protože to nemáme na čem hrát. Bob je v tom nejlepší, ale hodně to hrajeme, baví nás to.

Můžou tedy fanoušci očekávat zásadní změnu nějakým směrem na vašem dalším albu?
Ještě přesně nevím jakou změnu. Je spousta různých hudebních žánrů a stylů, které kapela dosud neprozkoumala a chtěla by. Je to vše o experimentování a já ho miluju, ale taky to někdy musíte zadržet trochu, aby vše sedělo. Experimentování může být fajn, ale chcete se ujistit, že hudba je skvělá, songy jsou skvělé. Je spousta vlivů, z kterých můžete čerpat, tolik hudebních stylů, lidé vezmou věci, co děláte a udělají z toho něco vlastního.

Kdo stojí za většinou věcí, které napíšete?
Každý song je trochu jiný. Některé songy začínají přímo z hlasové melodie nebo z nějakého textu. Některé songy můžou začít z jedné tabulátorové části, někdo další to slyší: myslím, že mám tohle, co se k tomu hodí. Song může začít i z tempa na bicích. Liší se to skladbu od skladby.

Takže pracujete na všem společně, není to tak, že by se každý někam zavřel a vy to pak dávali dohromady.
Rádi pracujeme, tak že máme kytaru s určitými akordy, melodii zpěvu, sedneme nad to a děláme na aranžích, co by bylo fajn přechodem, co by bylo fajn akordem. Když už máte tohle, základy, tak můžete dělat zbytek, zkoušet a uvidíte co se z toho vyvine.

Když už jsme v České republice a tohle je vaše první návštěva tady, víte něco o naší zemi, co si o ní myslíte?
Dneska jsme měli možnost si vyjít a z toho, co jsme viděl, tak je nádherná. Šli jsme se podívat na jednu z katedrál a je skvělá. Rád bych tady strávil tak dva až tři týdny. Myslím, že je to skvělá země.

Budete tu mít teda ještě nějaký čas?
Ne. Po dnešním koncertě jedeme do Amsterdamu.

Znáte nějaké české kapely?
Ne ne. Měl jsi mít nějaký seznam, třeba bych něco poznal. Ale bylo by fajn nějakou zkusit, poznat nějaké nové věci.

Poslední trochu zvláštní otázka - pokud by jsi byl tím, kdo se tady ptá, na co by jsi se zeptal sám sebe?
To je hluboká otázka. To by bylo podvádění, kdybych se zeptal tebe co bych se zeptal sebe, že (říká směrem k bodyguardovi)? Kde se dá dostat italská zmrzlina, měli jsme nějakou odpoledne. To je to, na co bych se teď zeptal sám sebe, pořád myslím na tu zmrzlinu, kterou jsem měl předtím.

Hmm...
Sorry, že to není nic s hlubší myšlenkou (směje se).

Takže nějaké závěrečné poselství fanouškům?
Díky za vaši podporu, je to neuvěřitelné, že tolik lidí dnes přijde na koncert a doufám, že si to užijou. Jsme opravdu nadšeni, že tu můžeme být.

Druhý singl The Used

20. června 2007 v 12:28 | verča |  Music
Druhým singlem The Used z desky "Lies For The Liars" bude písnička Pretty Handsome Awkward.

New deska Atreyu v srpnu

20. června 2007 v 12:27 | verča |  Music
Nová deska Atreyu vyjde s názvem "Lead Sails Paper Anchor" 28. srpna v USA.

New album Aiden

20. června 2007 v 12:27 | verča |  Music
aiden-conviction.jpgNové album Aiden s názvem "Conviction" vyjde 21. srpna v USA s následujícím obalem a tracklistem:

01. The Opening Departure
02. She Will Love You
03. Teenage Queen
04. Hurt Me
05. One Love
06. Moment
07. Darkness
08. Son Of Lies
09. Believe
10. Bliss
11. The Sky Is Falling

Výzva

16. června 2007 v 17:55 | verča |  Music
Tak mě dneska napadlo, když sem četla recenze na koncert MCR,Linkinů a MM, který psali odborníci přes recenze, že kdyby ste někdo chtěl tak mi taky můžete napsat recenzi nebo fotečky co jste vytvořili a poslat mi je na mejlík a já bych to sem pak dala , protože určitě je zajímavější číst recenzi od někoho kdo se psaním recenzí nezabejvá. Takže kdyby ste chtěli tak tady je mejlík verca49@seznam.cz zatim páááčko :-*

Linkin Park - Minutes to midnight

13. června 2007 v 8:27 | verča |  Music
Není tomu tak dávno, co se zde rozhořela poměrně zajímavá diskuze kolem prezentování informací o nové desce Linkin Park. Tento podnět mě přivedl na myšlenku, že i když LP nejsou zrovna klasickou metalovou bandou, jsou přeci jen dost známí a články na jejich osoby se prostě čtou. Proto jsem se rozhodl (ač LP už dlouho neposlouchám) sehnat si ten jejich nový kousek Minutes To Midnight a sám se přesvědčit, co je na jejich úspěchu pravdy. Pokud jste žili minulých pár měsíců v jeskyni nebo jste se právě probrali po těžkém úrazu mozku, tak pro připomenutí, tato deska má úžasné prodeje, všude z rádií slyšíme její singl What I've Done a 14-leté "metalistky" mají opět o důvod víc, proč šáhnout po svém extra cool metalovém oblečení. Takže komerce je spokojena, ale co si má o tomto dílku myslet obyčejný posluchač? Hned na začátek si musíme vyjasnit jednu, přesto velmi základní věc: Nejsem vůči LP nijak zaujatý. Je to kapela, jejíž prvotní tvorba mě dovedla k tomu, co rád poslouchám dnes. Fakticky pro mě umřela ve chvíli, když nahrála album s Jay-Z (jistě pamatujete). Tento absolutní propadák nebyl pro kapelu až tak drtivý jen kvůli jejich jménu, jinak toto album bylo na pomezí hudební kvality nevzdělaného zahradníka po lobotomii a středně inteligentního tučňáka. Rozhodl jsem se však dát LP druhou šanci a Minutes To Midnight si poslechl. A upřímně, celou dobu jsem se královsky bavil. Takto stupidní a hloupé album jsem již dlouhou dobu neslyšel. Linkini tvrdili, že toto album má být více "alternative", než jejich předchozí počiny. Zakopejte mě do země, jestli tomu nerozumím, ale celé album je v podstatě o nechutných ploužácích, nazpívané buď sladkým hlasem Chestra, při němž určitě vlhne nejedna fanynka nebo "tvrdým" hlasem Mika, který dokonce v jedné písni řekne f*ck!
Měli jste rádi klasické tvrdé LP riffy? Zapomeňte na ně! Kvalitní rap propojený do řádně od plic uřvaných refrénu? Ale prosím vás! Ale nebojte, nebude o nic ochuzeni. Protože zde najdeme krásné zvuky smyčců. A takové sbory, které dělají v písni "Hands Held High" zadní aranžmá, to je opravdu "lahoda". Zbytek písní se líně vleče, víceméně bez jakékoliv pořádné hudby či zpěvu a opravdu nechápu, proč bych to měl vůbec ještě někdy poslouchat. Jediné dvě písně, Given Up (krásná basa a bicí) a Bleed It Out (podobná starší tvorbě) jsou celkem poslouchatelné, ale dva songy ze dvanácti mi prostě nestačí. Nemůžu si pomoct, ale celé album zní jako za trest a vůbec nechápu, co nám tím LP chtěli říct. Takže vzkaz pro naše LP chlapce: Sláva není všechno, kvalita se cení více než kvantita a Minutes To Midnight je prostě strašné album!
Track list:
1. "Wake" - 1:40
2. "Given Up" - 3:09
3. "Leave Out All the Rest" - 3:29
4. "Bleed It Out" - 2:44
5. "Shadow of the Day" - 4:49
6. "What I've Done" - 3:25
7. "Hands Held High" - 3:53
8. "No More Sorrow" - 3:41
9. "Valentine's Day" - 3:16
10. "In Between" - 3:16
11. "In Pieces" - 3:38
12. "The Little Things Give You Away" - 6:23

Manson se opřel do My Chemical Romance

13. června 2007 v 8:25 | verča |  Music
Marilyn Manson se opřel do My Chemical Romance, když řekl, že píseň "Mutilation Is The Most Sincere Form of Flattery", která se nachází na jeho nové desce "Eat Me, Drink Me", je věnována právě této kapele, kterou zároveň obvinil z toho, že kopíruje jeho osobu. Manson řekl pro London Paper:
"Jsem trochu zmatený, protože tito lidé dělají jenom velmi smutnou, ubohou a slabou verzi toho, co jsem udělal já. Pokud se se mnou chtějí opravdu ztotožnit, tady je žiletka. Zavolejte mi, až budete hotoví, a pak si promluvíme."

Manson a My Chemical Romance budou mít možnost si tento problém vyříkat už na letošním Download Festivalu, který proběhne ve dnech 8. až 10. června. Album "Eat Me, Drink Me" dorazilo na pulty obchodů 5. června.

Výsledky Metal Hammer Golden Gods Awards

13. června 2007 v 8:24 | verča |  Music
Nejlepší britská kapela: BULLET FOR MY VALENTINE
Nejlepší kapela živě: LAMB OF GOD
Nejlepší mezinárodní skupina: KILLSWITCH ENGAGE
Nejlepší undergroundová kapela: JOB FOR A COWBOY
Nejlepší nováček: DEATHSTARS
Nejlepší video: AVENGED SEVENFOLD - "Seize The Day"
Riff Lord: Slash (GUNS N' ROSES, VELVET REVOLVER)
Shredder: Bill Kelliher and Brent Hinds (MASTODON)
Nejlepší vydavatelství: Roadrunner
Album roku: MACHINE HEAD - "The Blackening"
Duch Kladiva: NAPALM DEATH
Zlatý Bůh: Robb Flynn
Největší ikona: SLAYER
Nejlepší comeback: HEAVEN AND HELL

Obrázky z předávání cen si můžete prohlédnou na Wire Image a Getty

Podívejte se na nový videoklip The Airbags

13. června 2007 v 8:23 | verča |  Music
theairbags_pr5.jpgV pátek 8. června byl po zdlouhavém postprodukčním procesu dokončen videoklip ke skladbě On The Road pražských The Airbags. "Nechtěli jsme nic uspěchat a natočit poloamatérské video na digitální kameru. Naším zbožným přáním bylo mít klip na úrovni zahraničních kapel, které posloucháme, tj. natočené na filmový materiál," objasňuje důvody zpoždění kytarista a zpěvák Mike. "To samozřejmě vyžaduje jednak lidi schopné takový klip vyrobit, dále dostatek času na trošku složitější postprodukční práce, no a v neposlední řadě i nemalý objem financí, které bylo potřeba nastřádat, a kterých se nám po vydání nákladné desky moc nedostávalo."

Měsíc po vydání alba oslovila kapela režiséra Smokera a kameramana Milana Chadimu. Přes rychlou dohodou se ale nepodařilo zrealizovat natáčení dříve než v únoru, především díky vytíženosti kameramana Chadimy, dokončujícího film Hostel 2. Natáčení pak bylo nutno vměstnat do dvou nekonečně dlouhých dnů, během nichž se štáb pohyboval na šesti lokacích v pražských čtvrtích Vinohrady a Letňany. Díky náročnosti postprodukce a dalším povinnostem kameramana, tentokrát zaneprázdněného filmem Letopisy Narnie 2, se ale proces dokončovacích prací protáhl na další více jak tři měsíce.

"V klipu je několik trikových záběrů, které vyžadovaly využití ne zcela běžného editovacího softwaru. Dále bylo potřeba některé záběry dodatečně barevně zkorigovat a sesadit", dodává Mike. "Víme, že naši příznivci a kámoši čekají na klip skoro půl roku, a je nám to nepříjemné - na druhou stranu jsme ale rádi, že jsme nemuseli dělat kompromisy a máme klip na takové úrovni, jakou jsme si od začátku přáli."

Na videoklip se máte možnost podívat v exkluzivní internetové premiéře na bandzone.cz - televizní premiéra proběhne ještě v tomto týdnu na TV Óčko, po několika dalších dnech bude videoklip volně ke stažení na www.theairbags.com.

Rozhovor s kytaristou BFMV

5. června 2007 v 8:02 | verča |  Music
Dnes uděláme radost všem fanouškům waleské kapely Bullet For My Valentine, protože zde pro vás mám zkrácenou verzi jednoho z rozhovorů s kytaristou Michaelem Pagetetem. Celý rozhovor se točí okolo několika témat, takže i jednotlivé otázky jsou dosti různorodé:

Snažíte se podobat Iron Maiden?
Určitě můžu říct, že na mne měli velký vliv. Myslím, že v kapele je několik lidí, kteří jsou ovlivněni Iron Maiden a milují všechen jejich materiál. Takže jo, všichni jsme ovlivněni.
Teď pracujete na nové desce, že?
Jo, nahráli jsme už většinu hudby, teď nám chybí jenom pár kytarových sól a všechny vokály.
Máte už pro album nějaké jméno?
V tuto chvíli zatím ne. Myslím, že nikdo z nich (ostatní členové) zatím nemá ani žádné pracovní názvy.
Někde si říkal, že nová deska bude více tvrdá než The Poinson. Jak by si popsal hudbu na The Poison?

Řekl bych, že to byla část našeho růstu. Myslím, že jako kapela pořád rosteme. Takže si myslím, že The Poison byla skvělá deska, ale nyní jsme si všichni jistí, že jsme schopní jít ještě dál. Není to tak, že bysme neměli rádi The Poison.
Říká se, že britské kapely mají trochu jiný přístup k hudbě než ty americké. Nevíš proč?

Nemůžu ukázat přesně na nějakou konkrétní věc. Má to něco společného s kulturou, víš co myslím? Poslouchají stejnou hudbu, ale mají jinou životní cestu. To je opravdu mé jediné vysvětlení. Pijí jiné pivo! Jiný druh piva.

obrááázky...

2. června 2007 v 18:33 | verča |  Retro
18067.jpg

opět nějaký obráázky...

2. června 2007 v 18:31 | verča |  Retro

Picture

2. června 2007 v 18:29 | verča |  Retro
7.1.2007 18:29 | Retro obrázky