Co dokáže láska

23. ledna 2007 v 17:46 | verča |  Povídky
V jedné malé vesničce žila silně věřící rodina. Otec, matka a dvě dcery. Starší, Hana chtěla být jeptiškou, jedinou osobou, kterou milovala byl Bůh. Mladší dcera se jim takříkajíc moc nepovedla. Jmenovala se Marie, do kostela chodila jen proto, že musela, v Boha nevěřila a ráda se bavila s chlapci. Vůbec nebyla stydlivá a často její flirty dospěly hodně daleko, zkrátka už se nemohla vdávat s věnečkem na hlavě, ale ještě nikdy se nezamilovala, užívala si života a mládí.
Jednoho letního slunečného dne se do vesnice přistěhoval nový kněz. Byl velice mladý. Když ho Marie poprvé uviděla, povzdechla si: "Škoda, že je kněz…" Byl totiž velice pohledný.
Marie začala chodit pravidelně do kostela a začala se zpovídat. Zjistila, že si sním velice dobře rozumí, jako s nikým jiným. Jeho civilní jméno bylo Petr. Někdy mu tak mohla říkat, protože i on si s ní velice dobře rozuměl. I když si to moc nepřipouštěla, byla velice chytrá a Petr jí radil, ať jde do města studovat, ale jelikož na vesnici nebylo potřeba umět číst a psát, většina lidí byla negramotná. Petr jí to vše naučil a půjčoval jí své knihy. Byla velice učenlivá, ale nechtělo se jí pryč z vesnice. Petr by jí chyběl.
Jednou, když seděli při západu slunce u řeky a povídali si o knihách, Petr řekl: "Maruško, měla by si jít studovat. Jsi velice chytrá a učenlivá a když dostuduješ, najdeš si ve městě nějakou dobře placenou práci abys mohla zaopatřit svoji budoucí rodinu." "Já vím, že bych asi měla, možná to bude lepší, protože se ti asi nebude líbit to, co ti teď řeknu. Já tě miluji a vím, že jsi dal slib Bohu, který nemůžeš porušit a tak bude lepší, když opravdu odjedu." Odešla a z očí se jí valily slzy, byla nešťastná a celou noc probrečela. Když odcházela, Petr začal plakat. Byl zoufalý, toho co mu řekla se bál. On ji také miloval. Nevěděl, co má dělat, přece nemůže porušit boží slib. Ale bylo to silnější než on. Rozhodl se. Nemůže jí nechat odjet.
Marie se připravovala na odjezd. Byla bledá a uplakaná. On také. Od té doby, co mu vyznala lásku spolu nepromluvili. Když už měla věci naložené v kočáře a chystala se odjet, přiběhl Petr a volal: "Maruško, počkej! Musím ti něco říci!" Maruška chvíli váhala, ale nakonec na něj počkala. "Maruško, nesmíš odjet! Hodně jsem přemýšlel. Vzdám se úlohy kněze. Je mi jedno, jak se na mě budou ostatní lidé dívat, hlavně když budu s tebou. Miluji tě!" Marie nevěděla, co na to má říci, ale než ji něco napadlo, začal ji líbat…
Petr se podle slibu vzdal kněžských povinností a oženil se s Marií. Mnoho věcí se tím změnilo. Její rodina jí zavrhla a lidé z vesnice též. Proto se přestěhovali do města, kde byli šťastní…

from: www.issabellkaa.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama